Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sezóna dorostu 2014/15 z pohledu statistiky

22. 6. 2015

  Je dobojováno. Sezóna 2014/2015 je minulostí. V tomto posezónním článku jako již tradičně zabrousíme do světa číslic a propočtů. Pro začátek, pro dorostence AFK LoKo Chomutov to byla třetí sezóna v řadě v KP, což je vylepšený klubový rekord. Navíc bylo už po podzimu jasné, že budeme útočit na rekordní bodový zisk v této kategorii v KP, což se nakonec podařilo. Starší dorost navíc ještě dvě kola před koncem mohl ve vyrovnaném středu tabulky pokukovat po senzačním 7. místě, jenže nezvládl poslední dva zápasy a skočil na 11. místě, i to je však klubové maximum! Po dvouleté zkušenosti v KP a senzačním jaře začala nová sezóna velkým očekáváním. Ve vzduchu vysela řada otazníků, protože se silným ročníkem ´95 zmizela z dorostu i velká kvalita. Posil jsme se pro novou sezónu v podstatě nedočkali, na podzim přibyl pouze Šifalda (odehrál v podstatě jen podzimní část), pro jaro nás doplnili Dänner a mladík Lhotský. Už během přípravy jsme tak do U19 zapojili mladší dorostence, kteří během celé sezóny stabilně patřili do sestavy. Před sezónou jsme si vytyčili jako podzimní cíl 15 bodů, které jsme nakonec i přes zaváhání nasbírali. Porazili jsme nováčky soutěže Libochovice a Šluknov, zvítězili jsme na půdě Bíliny, remizovali jsme s předními celky soutěže (Litvínov, Litoměřice). Na druhou stranu je třeba říct, že jsme zbytečně prohráli zápasy, které jsme uhrát mohli - doma Ervěnice, venku Kadaň, doma Louny přes jasnou převahu výhra až po penaltách.

   Právě v penaltových rozstřelech jsme byli nejúspěšnější v celé soutěži, když jsme z pěti možností zvítězili čtyřikrát. Paradoxní na tom je, že jsme během zápasů neproměnili nejvíce penalt a přišli tak o řadu bodů navíc, čímž jsme si bohužel navíc získané body v podstatě jen dorovnali (penaltu jsme nedali příkladně během zápasu v Kadani, v Litvínově, doma proti Lounům či Sokolu Košťany,...).

   Jaro se nám podařilo výrazně lépe. Po těžkém vstupu, kde jsme po zápasech v Ervěnicích, v Litvínově a doma s Děčínem, měli pěkné tři body, se nám podařil husarský kousek, kdy jsme z následujících šesti zápasů pětkrát zvítězili. Záchrana byla v tu chvíli jistá, navíc se nám otevřela možnost hrát o zajímavé příčky ve středu tabulky. Bohužel jsme však, i díky následným častým absencím, prohráli z posledních 5 zápasů 4 a skončili tak na 11. místě.

   Během zimní přípravy jsme potvrdili, že v hale prostě umíme. Na námi pořádaném LoKo CUPu se do finále dostali hned dva naše celky, a bylo jasné, že budeme slavit zlatý hattrick. Chomutovskou ZLHK jsme ovládli pod vedením Lukáše Votruby každý rok, v dorostenecké kategorii letos počtvrté v řadě. Z dalších turnajů pak za zmínku jistě stojí více než dvouhodinová cesta do Chlumce nad Cidlinou, kde jsme v silné konkurenci obstáli, neprohráli jediný zápas a získali krásné druhé místo po penaltové prohře ve finále. Udělali jsme sobě radost a skvělou reklamu našemu klubu.

   Jak tedy sezónu shrnout... Podzimním trápení, kdy jsme mnohdy nedokázali hrát dle představ, ale posbírali jsme požadovaný počet bodů. Za námi byli s poměrně velkým odstupem oba nováčci, my jsme však chtěli více. To se nám podařilo až na jaře, kdy jsme nakonec mohli pošilhávat po lepším umístění. Bohužel jsme však během sezóny poztráceli až příliš mnoho bodů snadno a zbytečně a v konečném účtování nám pár bodíků scházelo. A teď tedy s pohledu čísel.

Střelci
   V krajském přeboru jsme při naší třetí účasti v řadě nastříleli poprvé přes čtyřicet branek, celkově 47 gólů. Bohužel jsme v tomto ohledu byli čtvrtí nejhorší v soutěži a troufnu si dodat, že jen díky špatné koncovce, protože na jednu branku jsme v průměru měli cca čtyři, možná pět gólových šancí. Střelecky nás na podzim dle očekávání táhl David Vydržel, na jaře už spíše Denis Vondráček. Další kluci posbírali menší počet branek. Dlouhodobě nás pak trápí fakt, že branky vůbec nedávají obránci, a to ani ze standardek. Nejlepší z nich mají dvě branky. Smutnější na tom je, že se na toto nízké číslo dostali i někteří útočníci či obránci, kde se branek čeká výrazně víc.
   Nejlepšímu střelec byl letos nakonec úplně stejný jako vloni. Před rokem stačilo
Davidu Vydrželovi ke koruně králě týmových střelců jen 7 branek, letos jich nastřílel pěkných 13. Drží si tak průměr jedná branky na dva zápasy, který už měl vloni, kdy odehrál jen jarní část sezóny. Mluvit o tom, že se mohl dostat klidně ke třicítce vstřelených branek asi nemá smysl, škoda toho, ale i tak mu za jeho práci pro tým patří velký dík. Na druhé místo se povedenou jarní formou dotáhl Denis Vondráček, který nastřílel soupeřům 8 gólů. Jestli se pak o někom dá mluvit jako o paličovi, je to bohužel právě Denis. Pokud zachová při střelbě chladnější hlavu, bude na něj dorost v dalších letech určitě spoléhat. Letos mohl být v tabulce střelců daleko před Davidem, ale nezadařilo se, možná s nabranými zkušenostmi :). Třetí je v tabulce střelců třetím rokem v řadě Jiří Chmelan, který s přehledem proměnil řadu penalt, přidal krásný gól z trestného kopu doma proti Bílině. Nutno dodat, že s námi Jirka neodehrál ani zdaleka všechna utkání, a tudíž na tvořivého záložníka je konečná suma 6 branek v jedenáctém týmu soutěže pěkným počinem. Za zmínku určitě stojí i jeho excelentní vystoupení na prosincovém LoKo CUPu, kde se stal nejlepším střelcem. Těsně za ním skončil kapitán týmu Josef Soukup, který nastřílel branek 5. I Pepíno se však minimálně j destítce branek dostat mohl.

   Ani letos se ve starším dorostu nenašel nikdo, kdo by vstřelil během utkání hattrick. Nejblíže k němu byli David Vydržel nebo Denis Vondráček, ale maximem byli dvě vstřelené branky. To v kategorii U17 se hattrick konal, na pažbě jej má Pavel Šams.

Asistence
   Nejlepším "nahrávačem" mezi dorostenci byl  Jiří Chmelan, který si připsal 7 gólových přihrávek a to z jeho akcí těžili i další spoluhráči. Počet přihrávek si rozšířil i díky rozehrávání standardních situací. Aktivní v tomto ohledu byl i kanonýr David Vydržel, který nastřádal 5 přihrávek především ve prospěch mladších borců, kterým často předkládal míč až před prázdnou branku. Třetím v pořadí je Lukáš Wälzer, který nastřádal o přihrávku méně. Nutno dodat, že jako jediný z této trojice v dorostu nekončí, a tak snad bude z jeho přihrávek dorost těžit i v příštím ročníku.

Muži

   Během sezóny se výrazně ztenčil kádr mužů, a tak se dostalo i na dorostence. První starty si připsali Lukáš Wälzer nebo Vladimír Lhotský. Další hráči již nastupovali opakovaně - Josef Soukup, Marcel Kalčev, Daniel Štol, Denis Vondráček, Tomáš Rosa. Pravidelně nastupovala stálice Jiří Chmelan.

Odehrané minuty
    Čelo pořadí tzv. soutěže o "železného muže" neovládl trochu nečekaně nikdo ze silného ročníku ´96, ale o rok mladší hráč. Hráč, který na čele byl především díky stabilní docházce a takřka nulové absenci během zápasů. Ač se možná od něj čekalo malinko víc a především během jeara neměl nikterak oslnivou formu, již během loňského jara si získal pevnou pozici v sestavě a i díky tomu letos nasbíral nejvyšší počet minut - Lukáš Wälzer! Věříme, že udělá maximum pro to, aby ztracenou formu získal zpět a každou minutu na hřišti odváděl i nadále své maximum. V sezóně odehrál krásných 2445 minut! Lukáš je vůbec jediným hráčem týmu, který nescházel na hřišti ani v jednom utkání. Na druhé místo se nakonec dostal letošní kapitán týmu Josef Soukup (2333 minut). V úvodu sezóny scházel, což bylo citelně znát hlavně v domácím duelu s Ervěnicemi, jinak na něj bylo během sezóny spolehnutí a povětšinou odehrál celých 90 minut a dovedl tým na konečné 11. místo. Přesto, že většinou naskakoval jako defenzivní záložník, občas zaskočil i na postu stopera, se dokázal pětkrát střelecky prosadit. Na třetí místo se i přes jarní zranění a s tím související absenci dostal Václav Franta (2167 minut). Stoper, který jako jeden z mála pamatuje na hřišti postup z 1.A třídy do KP vedl obranu a každá jeho absence byla výrazně citelně znát. Ke konci sezóny se konečně i dvakrát střelecky prosadil, i když branek se od něj určitě čekalo malinko víc. O jednu pozici si tak vylepšil loňské umístění. Nad dvatisíce minut se pak dostali ještě tito hráči: David Vydržel (2148),
Denis Vondráček (2134), Denys Stoikov (2118) a Jiří Chmelan (2047).

V sezóně 12/13 nebyl v týmu jediný hráč, který by překonal dvoutisícovou hranici minut. Rok předtím to dokázali tři hráči. Vloni, i přes hokejové střídání, se přes tuto metu dostalo hned 6 hráčů! Letos tak jde o rekordní počin, nutno ovšem dodat, že to mu tak je především pro rozšíření soutěže o 15. člena a tudíž o dva zápasy (možnost až 180 minut navíc) více.

K zápasu staršího dorostu v našem dresu letos nastoupilo 30 hráčů, tedy druhý nejvyšší počet v historii, nejvyšší počet za poslední tři rokyy v KP!

Nejčastěji nasazované jedenáctka sezóny

Srkal (1386) - Smrčka (1661), Franta (2167), Stoikov (2118) - L.Wälzer (2445), Chmelan (2047), Soukup (2333), Kalčev (1434), Štol (1485) - Vydržel (2148), D.Vondráček (2134)


Karetní hříšníci
Nejčastěji trestaným hráčem v této sezóně byl Daniel Štol. Během sezóny nasbíral 5 žlutých karet. O dvě žluté karty méně nasbíral Denis Vondráček, v jeho případě budou s drtivou většinou za řečnění. Počet karet, které nasbíral v mladším dorostu za stejné provinění se bude blížit desítce. Po dvou žlutých nasbíral stoper Václav Franta a už během podzimu záložník Hanuš Wälzer. Jedinou červekou kartu v sezóně jsme dostali hned v prvním kole. Zvládl to Michal Buvalič po minutovém pobytu na hrací ploše. Celkově jsme v letošní sezóně dostali 18 ŽK a jedinou ČK (stejně jako vloni opět v Bílině).

Čtyřikrát v historii se stalo aby se nejlepší střelec stal i nejtrestanějším hráčem týmu. Po teď už bývalém trenérovi dorostu Lukáši Votrubovi (v sezóně 2006/07 jako hráč "B" dorostu) a Jakubu Stankovi (2007/08 u "A" dorostu)  se to dvakrát podařilo Ladislavu Vondráčkovi (2009/10 u "B" dorostu a 2011/12 u "A" dorostu). Na rozšíření této statistiky o dalšího hráče si budeme opět muset počkat.

Brankáři
Během letní přípravy doplnil jediného brankáře v týmu z loňska na střídavý start domluvený 
Jakub Srkal. Během letní přípravy a především soustředění se velice dobře jevila i loňská jednička Tomáš Rosa, kterému ovšem hrubě nevyšel zápas s Ervěnicemi a během podzimu až na výjimky plnil doli druhého brankáře. Na jaře se však karta obrátila a drtivou většinu zápasů odchytal mladší z dvojice. Čistká konta jsme nasbírali tři dvě Kuba, jedno Tomáš. Ten má však lehce lepší čísla v brance. Naopak Kuba zvítězil ve všech třech penaltových rozstřelech, Tomáš má bilanci 1-1.

Návštěvnost

Dle statistik uvedených na webu ÚKFS jsme v navštěvovanosti duelů patřili tradičně k průměru soutěže. Jako každoročně se však musím pozastavit nad touto statistikou, protože mi mnohdy přijde to co vidím napsáno na oficiálním webu svazu neodpovídající. Asi je hrozný problém podívat se na tribunu kolik že tam tak sedí lidí :).

Tabulka doma/venku

V tabulce domácích zápasů jsme stejně jako vloni obsadili 11. místo. Doma jsme uhráli ze získaných 36 bodů 21 (což je polovina z možných). Venku se nám dařilo o poznání lépe než vloni, kdy jsme přivezli jen tři body. Letos to bylo krásných 15 bodů, v tomto ohledu jsme byli 9. nejlepší. Největší rozdíl mezi body získanými doma a venku zaznamenali Louny 28 - 9, což ale znalce poměrů nemůže překvapit. Na pochvalu určitě je, že jsme v Lounech zvítězili :).